JEDOVATÁ KRÁSA III.

Pod vlivem nadcházejícího jara tentokrát zavítáme při našem putování za jedovatou krásou mezi typicky jarní kytičky. Každý rok nám ohlašují konec vlády paní zimy, ale v jejich křehké kráse se ukrývá nebezpečí.

SNĚŽENKA

Botanicky správně sněženka podsněžník. Jednoduché nebo dnes i šlechtěné plné bílé kvítky jsou neklamným znamením, že je jaro za dveřmi.  V přírodě jí ubylo, ale na zahrádkách ji najdeme velmi často. Jedovatá je především cibule. Obsah alkaloidů může kolísat podle stanoviště, na kterém se rostlina vyskytuje. Otravy jsou velmi vzácné, projevují se celkovou slabostí, sliněním a průjmy se zvracením.

BLEDULE JARNÍ

Další z jarních poslů.  Velmi často se pěstuje na zahrádkách jako okrasná trvalka. Jedovatá je opět cibule s obsahem alkaloidů. Příznaky otravy jsou obdobné jako u sněženky – celková slabost, slinění, průjmy, nevolnosti a zvracení. Otravy jsou velmi vzácné.

NARCIS BÍLÝ, NARCIS ŽLUTÝ

Své jméno dostal podle krásného hocha, který se při shlížení ve vodní hladině zamiloval sám do sebe.  Bohové ho pak proměnili v květinu – narcis. Dnes známe velké množství kultivarů v různých barevných variantách, s různou plností květní koruny. Jedovatá je celá rostlina – listy, stonky, květy i cibule. Otrava se může projevit po požití i 4-6 cibulí, jsou známy i případy otrav u zvířat. Hlavními účinnými látkami jsou opět především alkaloidy a otravy se projevují nevolnostmi a silným zvracením a průjmy.

TULIPÁN ZAHRADNÍ

Velmi známá a rozšířená okrasná cibulovina, vyšlechtěná do nespočtu barevných a tvarových variací. Jsou oblíbené pro svou různorodost a pestrost. Toxické látky najdeme především v cibuli. Jsou to alkaloid tulipán a jedovaté glykosidy. Otrava se opět projevuje nevolností a zvracením, objevuje se i slinění a poruchy srdeční činnosti. Šťáva z květin, především z cibulí, může vyvolat i poškození kůže – svědění, pálení, otoky, zarudnutí a dokonce i odlupování pokožky. U žen se po požití mohou dostavit i menstruační potíže.

KONVALINKA VONNÁ

Překrásně vonící drobné bílé nebo nažloutlé květy ve tvaru zvonečků, to je asi typická představa konvalinek. Nenáročné květiny, pěstované často i na zahrádkách, v sobě ale ukrývají smrtelné nebezpečí. Jedovaté jsou listy, květy, plody a dokonce i voda, ve které kytičku konvalinek máme. Nositelem toxicity je celá skupina glykosidů, z kterých při sušení vzniká konvalatoxin. Patří mezi nejsilnější srdeční jedy a smrtelnou dávku představují zlomky miligramu (vztaženo na hmotnost). Otrava se projevuje zvracením, průjmy, podrážděním trávicího ústrojí, intenzivním močením, slabostí až stavem omámení a poruchami srdeční činnosti. Přivolání lékařské pomoci je naprosto nezbytné.